top of page

Chitta bhumis - 5 stavů mysli

Obrázek autora: Simona TuchtasunováSimona Tuchtasunová

Aktualizováno: 31. 10. 2024

Zavřete na chvíli oči a pozorujte, jak se chová Vaše mysl. Skáče od myšlenky k myšlence? Nebo dokáže být chvíli v klidu? Věčné pohyby mysli bývají největší výzvou i překážkou v hlubším ponoření se do praxe jógy či meditace. Mezi cíle většiny jógových technik patří právě zkrocení divoké mysli tak, aby sloužila ona nám a ne my jí. Naše mysl je totiž tím nejmocnějším nástrojem, který máme vždy k dispozici k tomu, abychom dosáhli vnitřní harmonie, klidu a radosti - kvalit, které jsou vždy uvnitř nás a které tak zoufale hledáme všude kolem.

Patandžaliho jóga sútry jsou jedním z největších jógových děl, které popisují celý filosofický koncept jógy. Pokud nemáte prostor je celé číst, bohatě Vám postačí první sútra:

Yogaścitta-vṛtti-nirodhaḥ. Jóga je zastavení změn mysli

Ve chvíli, kdy se mysl utiší, je to jako když usedne zvířený prach a pozorovatel získá mnohem větší rozhled. Zastavení pohybů mysli otevírá bránu k meditaci a hlubšímu sebepoznání, protože jen v tichu dokážeme skutečně naslouchat - druhým i sobě samým. Skrze zklidnění myšlenek vstupujeme do říše spánku, kde pohyby mysli získávají podobu snových prvků a příběhů, hrají si s námi a strhávají nás podobně jako věčný vnitřní monolog v bdělém stavu.


Jak dosáhnout zastavení Patandžali rozvádí v celém zbytku svého díla. Nápomocným může být pochopení psychologie člověka, správné nastavení životních postojů i práce s tělem, myslí a koncentrací. V dnešním článku se podíváme na 5 stavů mysli, které Patandžali popisuje.


  1. Opičí mysl (Kšipta)

opičí mysl

Opičí mysl je neklidná, skáče z myšlenky na myšlenku; z emoce na emoci a nikde se dlouho nezastaví. Je velmi snadné ji rozptýlit, protože je impulzivní, netrpělivá a chybí ji stabilita potřebná k nalezení vnitřního klidu. Nemá zájem o sebepoznání, protože se zaměřuje na materiální prožitky a naplňování vlastních tužeb, provází ji sobectví a připoutanost. Pro tento typ mysli je vhodná dynamická jóga, která ji zachytí v letu a postupně zpomalí. Výborné jsou také vizualizace a jóga nidra, které mysl zaměstnají, ale zároveň vedou směrem k zastavení. Později je velmi účinný trénink jednobodového zaměření koncentrace - například meditace 5 smyslů.


  1. Oslí mysl (Mudha)

oslí mysl

Oslí mysl se projevuje leností, otupělostí a depresí. Pokud mysl upadne do tohoto stavu, nemá energii na nic. Nechce pracovat, růst či se rozvíjet. Má problém se rozhodovat a přemýšlet. Jakýkoliv podnět, který by z tohoto stavu mohl vést ven, vyvolává strach či závislost. A tak se často zasekne v letargii, smutku a beznaději.

Pro tento stav mysli je vhodná pomalá jóga, která začne danou osobu jemně a nenásilně probouzet. Energii pomůže rozproudit a doplnit pránajáma. Pozitivnějšímu naladění napomůže hudba a zpěv manter.


  1. Motýlí mysl (Vikšipta)

motýlí mysl

Motýlí mysl je více soustředěná než opičí. Jako motýl sice poletuje z květu na květ, dokáže se ale na chvíli zastavit v tichosti, jasnosti a občas zažívat krátké vhledy. Ve stavu meditace nevydrží dlouho, protože ji brzy strhávají nové myšlenky a nápady, které ji odvedou jiným směrem, dokud si neuvědomí že zase někde létá. Mysl je zde na dobré cestě, zároveň si ale vytváří překážky pro hlubší ponoření se do sebe, protože je náročné ji udržet v nehybnosti a v meditaci začíná neustále zas a znova.

Tyto překážky pomáhá překonávat vnitřní motivace a radostná praxe, účinný je trénink koncentrace a meditace, aby se mysl naučila zastavit na delší okamžiky a dostala se tak o krok dále.

mysl jeřába

  1. Mysl jeřába (Ekagra)

Tento typ mysli nemá problém s jednobodovým zaměřením. Dokáže se zastavit v přítomném okamžiku a koncentraci udržet po vybranou dobu, což umožňuje hlubší introspekci, vhledy a napojení se na vnitřní moudrost. Jógín zde může zažívat kratší stavy samádhi (blaženosti). Cesta ale ještě není u konce.


  1. Mistrovská mysl (Niruddha)

mistrovství nad myslí

Stav mysli, kdy se jógín stává pánem své mysli a má ji ve svých rukou. Myšlenky i pocity dokáže vést tam, kam potřebuje a není jejich otrokem. Dosahuje nezávislosti na vnějších změnách a životem pokračuje beze lpění, závistí, sobectví a dalších negativních emocí a vlastností. S radostným úžasem prožívá hluboký klid a blaženost (kaibalya samadhi) v přítomném okamžiku. V tomto stavu jógín dosahuje osvícení.


Cesta jógy a introspekce nás může vést jako maják k dosažení mistrovství nad svou myslí. Jako je tomu ale ve všech disciplínách, mistrovství vyžaduje mnoho praxe a nic není hned. U jógy je důležité na cestě pokračovat beze spěchu a tlaku na výsledky, užívat si výhledy na každém kroku. Takto pak krok po kroku odhalujeme klid a harmonii, které již dávno máme uvnitř sebe sama.


V jakém stavu je obvykle Vaše mysl?


16 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments

Rated 0 out of 5 stars.
No ratings yet

Add a rating
bottom of page