Hlubinná psychologie nabízí hluboký vhled do lidské psychiky. Její metody umožňují pracovat s naším nevědomím prostřednictvím snů a vizualizace. Díky těmto nástrojům se můžeme vydat na cestu sebepoznání, transformace a osobního růstu. Z toho, co poznáme, můžeme těžit nejen my sami, ale také hlouběji porozumíme druhým a světu kolem nás.
Kdo za tím stojí?
Větev jungiánské (nebo také jungovské/analytické/hlubinné) psychologie je pojmenována podle jejího zakladatele – Carla Gustava Junga. Společně se Sigmundem Freudem patří k nejzvučnějším jménům psychologie 20. století. Zmiňuji oba dva, protože Jung obohatil klasický rámec freudovské psychologie o „něco, co nás přesahuje“. Ve své práci se zaměřuje na zkoumání hlubších vrstev psychiky a na propojení mezi individuálním a kolektivním nevědomím. Důležité jsou pro něj nevědomé procesy, symboly a archetypy – univerzální vzorce, které jsou sdílené všemi lidmi a projevují se ve snech, mýtech a kulturních obrazech.
Jungův přístup má významný přesah nejen do oblasti psychologie a psychoterapie, ale i do náboženství, filozofie, umění a kultury obecně. Jeho teorie o archetypech, stínu, animě a animu a synchronicitě ovlivnily mnohé oblasti lidského bádání a staly se základem pro moderní chápaní lidské psychiky. Ta je mnohovrstevnatá, dynamická a propojená s kolektivními zkušenostmi celého lidstva. Jako příklad jeho všestranného uvažování může sloužit např. jeho kniha „Kundalini jóga a hlubinná psychologie“.
Díky Jungovi a jeho bádání můžeme využívat pojmů jako intuice, introvert nebo extrovert. Byl to totiž právě on, kdo je definoval a zpropagoval.
Struktura psychiky podle Junga
Psyché je dle Junga tvořeno čtyřmi základními složkami.
Kolektivní nevědomí zahrnuje univerzální symboly a archetypy, které jsou společné všem lidem a představují univerzální základ psychické zkušenosti. Jeho součástí jsou archetypy – primární vzorce chování a symboly, které se objevují v mýtech, snech a umění napříč kulturami.
Osobní nevědomí obsahuje zapomenuté nebo potlačené vzpomínky, traumata a komplexní struktury, které byly vytlačeny z vědomí. Jeho součástí jsou komplexy – autonomní emocionální obsahy, které mohou mít silný vliv na naše chování a prožívání.
Vědomé já, nebo též Ego, je také součástí osobního nevědomí. Jde o ústřední strukturu, která slouží jako mediátor mezi vnější realitou a naším vnitřním světem. Protože jde o důležitou součást naší osobnosti, je vedeno jako samostatná složka.
Bytostné Já stojí na pomezí kolektivního nevědomí a Ega. Jung jej považoval za ústřední bod osobnosti, který zachovává v životě rovnováhu.
Struktura psychiky dle Junga
Sny jako cesta k nevědomí
Jung věřil, že skrze sny lze najít cestu k našemu nevědomí a dozvědět se o sobě to, co je nám v běžném životě skryto. Jungiánská psychologie učí, že sny mohou kompenzovat jednostrannost vědomého postoje a přinášet do popředí potlačené aspekty. Sny komunikují pomocí symbolů, které je třeba interpretovat na základě kontextu snícího a jeho životní situace. Také mohou obsahovat jak osobní, tak kolektivní symboliku. Je proto důležité rozlišovat, zda se jedná o individuální komplexy nebo o univerzální archetypy. Práce se sny následně může vést k individuaci, což je proces, při kterém se jedinec stává celistvou osobností prostřednictvím integrace vědomí a nevědomí.
Mocná vizualizace
V psychologii i v jógovém spánku jsou velice často využívány prvky vizualizace a aktivní imaginace. Obojí jsou metodami introspekce – to znamená, že jimi prozkoumáváme hlubiny naší mysli a sami sebe. Vizualizace a aktivní imaginace se odlišují od snů tím, že se jedná o techniky provozované v bdělém stavu (což neznamená, že u nich člověk nemůže usnout). Představy vzniklé ve vizualizačním nebo aktivně-imaginačním cvičení můžeme ovládat a vstupujeme do nich vědomě.
Vizualizace je pasivní proces, kdy jsme vedeni předem připravenou cestou či příběhem a nemáme možnost komunikovat s obrazy, které v mysli vidíme.
Aktivní imaginace je více v naší režii, jsme zde vedeni k dialogu s obsahy mysli, ptáme se, abychom získali odpovědi. Získáváme tak možnost navázat dialog s nevědomými částmi psychiky a transformovat její negativní či potlačené aspekty.
Obě techniky jsou výborné pro navození zrelaxovaného stavu těla, ve kterém ale bděle a vědomě pracujeme s obsahy mysli, vytváříme si nové vhledy a získáváme zdroje k inspiraci. Při seberozvojově pojatém cvičení lze integrovat předem připravené afirmace a sankalpy, prostřednictvím kterých si zaznamenáme hluboko do naší paměti to, co zrovna chceme a potřebujeme.
Prostřednictvím vizualizace a aktivní imaginace se můžeme také setkávat s archetypálními postavami, které máme ve svém nevědomí. Obě techniky nám tedy otevírají přístup k vědomé interakci s archetypy a pomáhají je integrovat do vědomí.
Praktické využití v terapii a seberozvoji
Se sny a výsledky imaginativních výjevů lze samozřejmě následně pracovat. Velice dobrou metodou je vedení deníku, kam lze obojí zapisovat. Výhodné je, že se k zápisům můžeme kdykoli vracet a nacházet mezi nimi případná pojítka. Dalším užitečným nástrojem je výtvarné zpracování v jakémkoli stylu (namalování konkrétního obrazu nebo abstraktní pojetí). Pracovat se dá také v rámci diskuse – ať už je to skupinová diskuse nebo dialog mezi dvěma lidmi.
Příklad vizualizace – Cesta Hrdiny a setkání se Stínem
Vizualizace využívající archetypální příběh je mocným nástrojem, jak navázat kontakt s nevědomím. Archetypální příběh poskytuje strukturu, která usnadňuje prozkoumání hlubších vrstev psychiky a umožňuje transformovat jejich obsahy. Důležité je ale přistupovat k těmto zážitkům s respektem a otevřeností, bez soudů a očekávání. Nikdy nevíme, kam nás naše mysl zavede, proto je potřeba i jistá míra opatrnosti. V literatuře napříč věky se můžeme setkávat s motivem hrdiny překonávajícího náročné situace a výzvy, toto téma na hluboké úrovni promlouvá téměř ke každému.
Stín pro Junga představuje oblast vnitřních kvalit, které jsou pro člověka morálně pochybné a které proto vytěsňuje ze svého života. Nevědomky je pak často promítán do druhých osob. Hrdina je mnohdy nesmrtelný a má spoustu možností pomoci. Díky archetypu Hrdiny nalézáme vlastní limity a hranice.
Konec cesty přináší transformaci a moudrost.
Po hlubokém úvodním uvolnění se v mysli přeneseme na bezpečné místo, odkud dveřmi vstoupíme do fantazijního světa. Tam se setkáme s naším Stínem a vedeme dialog. Pokoušíme se o přijetí tohoto stínu do nás samotných a zapamatováváme si jeho poselství. Vracíme se po stejné cestě zpět ke dveřím, kudy jsme vstoupili. Zpáteční cesta může být stejná ale také v mnohém jiná. Dveřmi se vracíme do bezpečného místa, odkud jsme připraveni se svým vědomím přenést zase zpět do místnosti, kde odpočívá naše fyzické tělo.
Na podobném principu staví také ACT terapie, se kterou pracuji ve své praxi. Využívám pohádek, příběhů a metafor, které klienty nabádají k vnitřním dialogům. Následně využíváme získané informace pro jakousi integraci do běžného života. Vedu klienta ke stanovení konkrétních kroků, které může podniknout, aby zužitkoval poselství z absolvovaného cvičení.
Při svém prvním setkání se stínem na konci léta 2023 mě provázela terapeutka, která využívala principů pohádkové terapie. Vyprávěla nám příběh o králi, kterého pronásledoval každou noc nějaký démon. Král utíkal, hledal bylinky, kouzla a čáry. Za každou cenu se snažil démonovi vyhnout. Jeden šaman však králi poradil, aby se nebál, přestal utíkat, zastavil se a zeptal se démona, co po něm vlastně chce. Samozřejmě se jednalo o zprávu našeho nevědomí pro nás samotné. Překvapení nastalo ve chvíli, kdy mi můj vlastní démon pověděl, abych zpomalila a vážila si sebe a svého času, protože není nekonečný. Zprávu jsme si zapsali do notýsků. Následně jsme diskutovali v menších skupinách a nastavili si plán toho, jak tuto informaci zužitkujeme. Pro mne to znamenalo vrátit se ke každodennímu praktikování pránájámy a utnutí tehdejších závazků, přehodnocení toxických vztahů a vytvoření prostoru pro kreativní činnost, která mi chyběla.
Naši démoni nás nechtějí vždy jen vystrašit. Mnohdy pro nás mají jen nějaká poselství a rady. Mohou to být myšlenky, o kterých víme, ale z nějakého důvodu si je nepřipouštíme nebo je nechceme. Ať už pro nás mají naši démoni jakékoli zprávy, je dobré se o nich pobavit s někým dalším.
Pokud Vás láká cvičení vyzkoušet na vlastní kůži a chcete při mém provázení čelit vlastním stínům a démonům, ráda se uvidím na osobním setkání v mé poradně v centru Ostravy.
Autorka Bc. Kristýna Sznapková
Pracuje jako psycholožka, koučka a ACT terapeutka v neziskovce ISNA-MSE a ve své soukromé praxi. Józe se věnuje již 11 let - když není zrovna na podložce, prohlubuje filozofické znalosti. Miluje jemné jinové plynutí i hathajógu. U jóga nidry odpočívá a poznává krásy svých vnitřních hlubokých vesmírů.
Zdroje:
JUNG, Carl Gustav; FRANZ, Marie-Louise von; HENDERSON, Joseph L.; JACOBI, Jolande Székács a JAFFÉ, Aniela. Člověk a jeho symboly. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80-262-1259-1.
SEIFERT, Ang Lee; SEIFERT, Theodor a SCHMIDT, Paul. Aktivní imaginace: práce s fantazijními obrazy. Vydání druhé, revidované. Spektrum. Praha: Portál, 2022. ISBN 978-80-262-1941-5.
EDINGER, Edward F. Já a archetyp: individuace a náboženská funkce psýché. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 2006. ISBN 80-85880-45-8
MOORE, Robert L. a GILLETTE, Douglas. Král, válečník, kouzelník, milovník: čtyři mužské archetypy. Vyd. 2., přeprac. Spektrum. Praha: Portál, 2015. ISBN 9788026207818
Comments