Nejen indická jóga se zabývá stavem vědomého spánku a neuvěřitelných možností, které můžeme ve svém vnitřním světě nalézt.

​V západním světě si věda snů našla své místo jako oneirologie - podobor psychologie. Řada psychologů se zabývá výzkumem lucidního snění ve snaze pochopit zákonitosti snového světa a lidského vědomí skrze vědecké postupy.

Již staří Tibeťané považovali vědu snů za tak důležitou, že ji po příchodu buddhismu integrovali do nových myšlenek a začala vznikat tibetská jóga snů. V tomto směru lze najít spoustu technik jak vstoupit do spánku a zachovat si bdělost, podobně jako nás tomu učí moderní pojetí jóga nidry. Hlavním cílem tibetské jógy snů je však příprava na smrt. Tibeťané věří, že po smrti se duše po nějakou dobu nachází v tzv. bardu, které je podobné říši snů. Aby si člověk vůbec uvědomil že je po smrti a mohl svou další inkarnaci a cestu vědomě řídit, musí se nejprve naučit pohybovat ve vlastním snovém světě.